doporučuji

Filosofické reflexe umění
Martin Vrabec

Filosofické reflexe umění - anotace
Každá filosofie, snažící se plně porozumět člověku a jeho vztahu ke světu, se musí vyrovnat se zvláštním fenoménem, jímž je umění. Tato kniha si neklade za cíl podat celkový přehled filosofických teorií umění, nabízí však některé současné, i historicky vlivné, odpovědi na otázku, jakou roli hraje umění v našem světě a zda je tato role nenahraditelná. Obrací se přitom jak k obecným koncepcím umění u významných filosofů (Platón, Kant, Schelling, Nietzsche, Heidegger, Benjamin, Arendtová, Merleau-Ponty, Lyotard, Derrida či Didi-Hubermann), tak ke specifické problematice funkce umění, objevující se na půdě literatury, výtvarného umění a filmu.

doporučuji

Dvojité dno
J. H. Krchovský

Dvojité dno - anotace
Problémem velké části mimořádně talentovaných básníků je kromě ranních piv také past seberecyklace, která často sklapne hned poté, co ze sebe dotyčný vydá první vyzrálá díla. Zdá se, že moderní dekadent J. H. Krchovský (*1960) se ve svém životě i literární práci úspěšně vypořádal s obojím. V jeho nové sbírce opět slyšíme jeho známý nezaměnitelný, skřípavý a zároveň vycizelovaný hlas. Přesto si čtenář brzy všimne, že autor se jaksi záhadně dokáže neopakovat. Zřejmě proto, že ani v životním poločase neztratil nadhled (A tak už přece jen přišla i chvíle má… / zkopat v řiť Jarmilu, Hynka i Viléma! / To be, or not to be?… Jaképak dilema?! / vždyť je to nestoudné - básně psát s brýlema!). Ubylo undergroundové rozedranosti, přibylo humoru. K nejlepším místům ve sbírce patří například verše, ve kterých si Krchovský ironicky pohrává s textovými výpůjčkami (Už málo mi zbývá, jen píseň má tklivá… / tak málo mi zbývá, dál budu však mlčet, just! / ach málo mi zbývá, tak málo mám piva / tak málo mám piva, a ještě mi teče z úst). Teď nejsme přizváni jen ke známým delirantním sceneriím, ke hře přeludů a stínů, k líčení milostných eskapád (které při vší své peprnosti nikdy nejsou samoúčelnými vulgaritami, ale často spíše fáčem přikládaným na rány nezhojitelného toužení), ale nalezneme zde i osvobodivě prosté "zápisky veršem", které zdánlivě nezjevují nic podstatného. Přesto, nebo právě proto je jejich univerzální pádnost ještě patrnější a nadto krytá originální a sebejistou básnickou dikcí. Opět je to pravá ražba s puncem JHK (Dnes jsem si koupil květináč / a zasadil si pažitku / Děkuji, Bože! "Není zač…" / dnešek byl plný zážitků). Sdělit, že není co sdělit, pokynout na pozdrav a opustit scénu, jako to v poslední básni sbírky učinil autor Dvojitého dna, si nemůže dovolit hned tak někdo (Už troubějí… Už troubějí! / to asi nebudou na horách jeleni… / už troubějí, o půltón hlouběji / a já furt nemám to zásadní sdělení). Pořiďte si novou sbírku J. H. Krchovského. Je dobrá!

doporučuji

Levitation
Daniel Pešta

Levitation - anotace
Monografie představuje dosud nevystavenou sbírku díla českého vytvarníka Daniela Pešty.
Tématem Peštovy obrazové publikace, tak jak je pro autora typické, jsou lidské bytosti a jejich archetypální nuance, které nás provokují k zásadním otázkám. Určuje genetický kód koeficient zla, či dobra, nebo to jsou první zážitky, výchova, prostředí, či osudy, které nás spojují i rozdělují? Pešta otevírá příběhy našich předků, politická, společenská, či rodinná pekla, aby nám předložil další témata, jako jsou kolektivní svědomí, lehce zapomenutá nepráva a zločiny. Kolik pohnutých příběhů nikdy nevyjde na povrch? Kolik pravd se nám nikdy nepodaří prohlédnout? V jistém smyslu velmi politické i společensky angažované dílo připomíná nekonečný příběh lidských životů a osudů.