úterý 20. července 2010

Dopisy přátelství, lásky a magie - Fernando Pessoa


Dopisy přátelství, lásky a magie - anotace
Fikce, mystifikace a paradoxy vyznačují literární dílo Portugalce Fernanda Pessoy (1888-1935), publikované až na výjimky teprve po autorově smrti. Dnes světově známý spisovatel se literárně představoval nejen pod svým jménem, ale zvláště v podobě imaginárních autorských osobností, obdařených originálním dílem. Sám o sobě tvrdil, že umělecky "umí pouze lhát", ale náš výbor z několika okruhů Pessoovy korespondence z let 1913-1935 jej chce ukázat z jiné stránky než jen jako tvůrce roztříštěného ve slavných básnických a prozaických heteronymech (Álvaro de Campos, Ricardo Reis, Alberto Caeiro, Bernardo Soares aj.) a jako někoho, "kdo nikdy nebyl", totiž jako člověka zajímavého a mnohdy pohnutého osudu. Dopisy ze tří období a tří sfér jeho života přestupují nejistou hranici lži a pravdy a vytvářejí poutavé příběhy, prožité v prvních desetiletích dvacátého století.

Rodolfo Nieto - Mexico


retrospektiva
el Museo de Arte Contemporáneo de Monterrey
Veracruz , México
momentálně je výstava v Mexico City
otevřeno do září

pondělí 19. července 2010

doporučuji


Ninfa moderna
Esej o spadlé draperii
-anotace

Teprve podruhé se českému čtenáři v ucelenější podobě představuje myšlení Georgese Didi-Hubermana, filozofa, historika umění a teoretika obrazu působícího na École des Hautes études en sciences sociales v Paříži, iniciátora osobitého a komplexního způsobu uvažování o obrazu, který z něho činí nejen jednu z nejzajímavějších postav na scéně současného francouzského myšlení, ale také - pokud jde o záběr, preciznost a složitost jeho teoretického projektu - jednoho z mála důstojných pokračovatelů velké generace myslitelů z šedesátých a sedmdesátých let.



neděle 18. července 2010

doporučuji



Myšlení obrazem - anotace
Myslíme pojmy, to jest slovy, avšak je rovněž možné myslet obrazy? Nikoli obrazným způsobem, metaforami a jinými prostředky nepřímého vyjadřování, nýbrž skutečně v obraze? Současná filosofie klade tuto otázku pouze nepřímo tehdy, když uvažuje o úloze řeči ve filosofickém textu, ale je možné, že právě otázka po myšlení obrazem odhaluje v tomto ohledu cosi podstatného, pokud ukazuje k rovině, v níž ještě nemá smysl obraz a text odlišovat, protože jde o rovinu elementárního grafismu, bez něhož by nebyl možný ani logos, ať v jakékoli podobě.